Člověk si vymýšlí velké věci, to je pravda, a může jim věřit celé roky, jen málo záleží na tom, jestli jsou bláznivé, a nepravděpodobné, má je v sobě, to je vše. Můžeme být i šťastní, z takových věcí. Šťastní. A mohlo by to nikdy neskončit. A pak, jednoho dne, se něco prostě pokazí, v srdci toho velkého fantastického mlýna, cvak, bez jakéhokoli důvodu, zničehonic se to pokazí, a ty najednou nechápeš, jakto že už nemáš celou tu pohádkovou věc v sobě, ale před sebou, jako kdyby to bylo bláznovství někoho jiného, a ten druhý jsi ty. Cvak. Někdy stačí naprosté nic. Třeba jen jediná otázka, která se letmo vynoří. To stačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat