Ve své osobní temnotě se my všichni stáváme pro druhé pouhými skicami.
neděle 31. července 2011
Láska
Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě.
Buď!
Klid chlape, začni znovu milovat život a sejdi z téhle hory a prostě buď - buď - buď nekonečnou úrodou té jedné duše nekonečna, nekomentuj, nestěžuj si, nekritizuj, neoceňuj, neuznávej, necituj, nevystřeluj meteory myšlenek, jen plyň, plyň, buď celistvý, buď takový jaký jsi, vždycky je jen to, co je - naděje je slovo jako sněhová vichřice - toto je to Velké poznání, toto je to Probuzení, toto je ta Nicotnost - tak sklapni, žij, cestuj, podnikej dobrodružství, modli se a nebudeš litovat.
(Z knihy Dharmovi tuláci)
Myšlenky
Když se myšlenka snáší do houštiny tvé mysli bez toho, že bys jí věnoval pozornost, myslíš, že tam opravdu zapadne?
Analýzy
Analýzy věci ničí, čarovné věci mají zůstat vcelku. Když je člověk rozebere, rozplynou se.
(z filmu Madisonské mosty)
Poznání
Bojovník světla poznal, že Bůh používá samotu, aby poučil o soužití.
Používá hněv, aby ukázal nesmírnou cenu míru.
Používá nudu, aby zdůraznil význam dobrodružství a opouštění.
Bůh používá mlčení, aby poučil o odpovědnosti slov.
Používá únavu, aby bylo možno porozumět hodnotě probuzení.
Používá nemoc, aby zdůraznil požehnání zdraví.
Bůh používá oheň, aby poučil o vodě.
Používá zemi, aby se chápala cena vzduchu.
Používá smrt, aby ukázal význam života...
Dva světy
Občas má bojovník světla dojem, že prožívá současně dva životy.
V jednom z nich musí dělat všechno, co nechce, bojovat za ideje, v než nevěří. Existuje však jiný život a on jej objevuje ve svých snech, četbě a setkání s lidmi, kteří smýšlejí jako oni.
Bojovník postupně dovoluje, aby se oba životy k sobě přiblížily. "Existuje most, který spojuje vše, co dělám, s tím, co bych rád dělal," uvažuje. Ponenáhlu mu sny ovlivňují každodennost, až si jednou uvědomí, že je připraven k tomu, po čem vždy toužil.
Pak stačí trocha odvahy - a oba životy se promění v jeden jediný.
V jednom z nich musí dělat všechno, co nechce, bojovat za ideje, v než nevěří. Existuje však jiný život a on jej objevuje ve svých snech, četbě a setkání s lidmi, kteří smýšlejí jako oni.
Bojovník postupně dovoluje, aby se oba životy k sobě přiblížily. "Existuje most, který spojuje vše, co dělám, s tím, co bych rád dělal," uvažuje. Ponenáhlu mu sny ovlivňují každodennost, až si jednou uvědomí, že je připraven k tomu, po čem vždy toužil.
Pak stačí trocha odvahy - a oba životy se promění v jeden jediný.
Proto...
Proto jsou bojovníky.
Protože chybují.
Protože se ptají.
Protože dál hledají nějaký smysl.
A nakonec jej naleznou.
Odpuštění
"Každý už udělal něco špatného. Je ti odpuštěno, ale nemohu tě nutit, abys odpuštění přijal. Rozhodni se."
Skuteční bojovník světla odpuštění přijme...
Síla vody
V tom spočívá síla vody: nikdy ji nemůže rozbít kladivo nebo zranit nůž. Ani nejmocnější meč na světě nedokáže zjizvit její hladinu.
Voda v řece se přizpůsobuje možné cestě, ale nezapomíná na svůj cíl: moře. U pramene je slabá, ponenáhlu však sílí soutokem s jinými řekami.
A od jistého okamžiku je její síla naprostá.
sobota 23. července 2011
Bojovník
Byla doba, kdy jsem žil jen proto, že jsem žít musel. Teď však žiji proto, že jsem bojovník a že se chci jednoho dne ocitnout ve společnosti toho, za něhož jsem tolik bojoval...
Cesta
Cesta nenáleží k viditelným věcem ani neviditelným. Ani k věcem známým, ani neznámým. Nehledej ji, neuč se ji, nejmenuj ji. Abys ji našel, otevři se jako obloha.
Tma
A kdyby jednoho dne zhasla všechna světla a s nimi internet a počítače, jejich svět zmizí, mně však zůstane úplně všechno...
Čím se naplníš?
Člověk je prázdnota. Čím se naplníš, tím jsi. Vejdeš do ulic, máš v sobě negaci, třeba kvůli malým botám. Nějakou hovadinou se naplníš a všechno krásné přebiješ nějakou blbostí...
středa 20. července 2011
Ztotožnění
Člověk se zotožňuje s pocity, emocemi a náladami natolik, že nedokáže pozorovat. Pozorování vyžaduje určitý odstup. A on je tak blízko, že když se rozhněvá, nehněvá se, ale přímo se stane hněvem. A pokud po něčem lační, není jen lačný, ale stane se lačností. A stejné je to se všemi jeho emocemi, pocity, myšlenkami a činy. Ztotožňování je stav nevědomosti a je třeba se ho zbavit, překonat ho, zachovat si odstup, abyste viděli, co děláte.
Hravost
Hravost je barva, kterou obarvíte celé své vnitřní bytí. Nechte hravost vibrovat každou tkání a každou buňkou svého bytí. A kdykoli ucítíte, že jste příliš vážní, okamžitě toho nechte.
Věřme slovesům
Nevěřte podstatným jménům, věřte slovesům. Buďte radši slovesem, než podstatným jménem.Buďte radši milováním, než láskou.Buďte radši konáním, než činem. Buďte radši rozkvétáním, než květinou...
Voda
Buďte jako voda. Na začátku se zdá, že kámen je neporazitelný a voda příliš pokorná, příliš slušná, příliš tekutá. Nakonec ale kámen zmizí, změní se v písek, a voda je tu stále.
Přínos
Objevujte nové způsoby zkoumání druhých. Nelpěte na zaběhlé rutině. Všechny rutiny jsou proti životu. A stále je co objevovat - objevování nezná mezí. Někdy stačí drobná změna a je to pro vás obrovský přínos.
Celistvost
Meditace je umění být sám a láska je umění být s někým. Celistvý člověk je ten, kdo umí obojí a je schopen bez větších problémů přecházet od jednoho ke druhému.
Tisíce knih...
Tisíce knih o duchovnu z vás neudělají duchovního člověka. Není to otázka informovanosti. Je to otázka transformace.
Slova a vymezení...
Slova nejsou pouhá slova. Mají určitou náladu, mají vlastní klima. Jakmile se ve vás slova usadí, vyvolávají ve vaší mysli jiné klima, jiný přístup, jiný pohled. Je-li to možné, prožívejte danou chvíli a nevyjadřujte ji žádným slovem, protože se tím vymezí. Teď tu sedíte - je poklidný večer... Slunce zapadlo a začínají se objevovat hvězdy. Prostě jen buďte. Neříkejte: "Je to krásné," protože jakmile to řeknete, bude to najednou jiné. Tím, že řeknete slovo "krásné", sem vnášíte minulost a s ní veškeré prožitky, které jste kdy nazvali krásnými, a tím jste toto slovo zabarvily. Vaše slovo "krásné" obsahuje mnoho prožitků spojených s krásou. Tenhle je však zcela nový. Takové to nikdy nebylo. A nikdy to už takové nebude...
Noční text
Když mě pocity nenechají spát.... :) :
V představách noc, kdy vylétáme nad střechy cizích domovů
a vpřed nás žene ta vůně prastarých borovic a zapomenutých cílů...
Lehkost vzduchu se vkrádá do úsměvů... jiskří v nich...
A ty víš, že tohle je Skutečné.
Tak bolestně skutečné, že nám tep rozechvívá dlaně.
Tak poleť se mnou dál, ještě jsi toho neviděl dost...
Tisíce pramenů podzemních vod...
Sáhni si na mraky a pomoz jim proplout mezi horami - bez zranění...
Nechtěj pro dnešek nic sevřít v dlani, jen prostě probdi noc pod oblohou -
s doširoce rozevřenou náručí...
Pak poznáš, co je to být uprostřed všeho a přece nebýt vůbec ničím.
Když důvěra tě naplní světlem, které v tobě už nikdy nebude moci vyhasnout - aniž se vzbouříš.
To je ten klid, co máš teď v očích...
Nic tě tu nezraní...
Už nerozbolí...
V představách noc.
Tak, jak to je...
Protože všechno je zjevení, všechno je dokonalé, jak to je, a nikterak to nesouvisí s pojmy dobré nebo špatné, s přijetím či odmítnutím: člověk se tedy může klidně smát z plna hrdla.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

































