Ne silou...

Kapka kutá kámen - ne silou, ale častým padáním.

První schod

Na první schod vystup s vírou. Nemusíš vidět celé schodiště. Prostě jen vystup na první schod.

Svět, který nosíme

Člověk vnímá jen ten svět, který nosí v sobě.

Jako horská dráha

Netušim, kdo to řekl, ale docela mě to pobavilo.. Zároveň je to celkem vystihující popis..":-)

"Ten vztah, to byla horská dráha. Nahoru, dolů. Zpočátku vzrušující, ale po delší době by člověk zvracel."

Když opravdu miluješ...

Když opravdu miluješ, neotáčíš se zády, neházíš vše za hlavu.
Navrhuješ řešení.

Po čem toužíte víc?

Láska v tom nejvyšším slova smyslu je jediná věc, kterou si s sebou vždycky můžete odnést - v srdci. V určitém okamžiku stejně ztratíte všechno ostatní. Do ohně můžete hodit všechno, co chcete. Jestli chcete něco víc, než lásku, ať už je to cokoli, musí to pryč. To je doopravdy zajímavá myšlenka: po kterých věcech toužíte víc, než po lásce?

Bolest jako důkaz života

I když se člověk ocitne v nepříjemné a rozčilující situaci, pokud je naživu a je bdělý, vždycky může najít nějakou perspektivu, bolest je důkazem života, protože člověku připomíná, že některé věci v životě nejsou v pořádku. Člověk by měl být vděčný a rád, že je tolik věcí, kvůli kterým se dá žít.

Jsou chvíle...

Jsou chvíle, kdy se smích změní v chichotání, když balonky na večírku začnou praskat, vy jste poslední člověk, který stojí na nohou, a říkáte si, že jste měli odejít před hodinou.

Michael Hutchence

"Věděl jsem, že kdyby Michael počkal ještě půl hodiny, dostal by se z toho. O tom to je. V tu chvíli prostě nevěříte, že se z toho dostanete. Myslíte si, že ta temnota, která vás obklopuje, nikdy neskončí. Ale ona pomine."

Bono o Michaelovi H.

Skutečná hranice

Skutečná hranice je v lidských srdcích a myslích a nejobtížnější je překonat právě ji.

Ovce

Kristus popsal své shromážděné následovníky jako ovce a já si myslím, že pro lidstvo je to jedno z nejlepších přirovnání. Pozorovali jste někdy stádo ovcí? Nikdo je nevede. Ovce mění směr zdánlivě nelogicky. Líbí se mi představa, že si lidé myslí, že jsou strůjci svého osudu, přes veškerý pokrok a osvícenost se domnívám, že pořád jenom klopýtáme. Člověk má v sobě určitou smělost a považuje se za střed vesmíru. Ptám se sám sebe ne na to, jestli my věříme v Boha, ale jestli Bůh věří v nás.

Bono

Vzácnost

Nikdy nezapomenu na to, jak mě Adam viděl, jak držím kolem krku nějakou začínající hvězdičku, a řekl mi: "Je to zábava. Je vzrušující milovat se s někým, koho neznáš. Nenech si nikdy navyládat, že to tak není. Poznávat někoho je velký dobrodružství. A i když zamilovat se je vzácnost, ještě větší vzácnost je skutečná láska : Chtěl bych pro tebe umřít, lásko, budu s tebou, když ti bude špatně a když budeš slabá. To je opravdová vzácnost. Všechny ty různý a neobyčejný ženy, který mám, bych vyměnil za to, co máš ty." Vzpomínám si, jak mi to Adam řekl. A kdybych měl říct jediný důvod, proč mi Adam šel za svědka na mojí svatbě, tak to byl tenhle rozhovor.

Heroin

"Když někoho vidíte na pódiu plného života, a potom zůstane ležet v nemocnici se selháním ledvin, je těžký uvěřit, že je to stejný člověk. Bylo těžký cítit se v jeho přítomnosti klidně. Obklopovala ho nějaká temnota, jinak to neumím popsat. Byl to heroin."

Adam Clayton o Philu Lynottovi

Agresivita

"Pokusil jsem se napsat příběh z pohledu zabijáka, ale pokud tomu chcete doopravdy porozumět, musíte se dostat pod kůži své vlastní temnotě a poznat násilí, které se skrývá v každém z nás. Když jsem zahnaný do kouta, umím být velice agresivní."

B. Vox

Improvizace

Když zkusíte rozpitvat improvizaci a potom ji složit znovu, můžeje ji snadno zabít.

Adam Clayton

Tíha očekávání

Když člověk vyjde na pódium a počítá s tím, že zvedne střechu, ale najednou zjistí, že to nedokáže.. Tíha očekávání ji drží při zemi. Kouzlo bylo pryč, neviděli jsme žádný hvězdy, vesmír, mléčná dráha, všechny ty vznešené a vzdálené myšlenky, které nám dávaly sílu, byly toho večera pryč.

Rada L. Reeda

Rada od Lou Reeda pro Bona Voxe při otázce ohledně psaní textů...

NEBOJ SE ROZBÍT RÝM

Zvolit si cestu

Zvolit si cestu znamená jiné cesty opustit.

Nikdy...

Nikdy neprší z celého stromu!

Prší...

Někdy prší na spravedlivé. Tomu věřím. Někdy prší na nespravedlivé. I tomu věřím. Ale já taky věřím tomu, že někdy prostě jenom prší. A nijak s tím nesouvisejí Bůh, spravedlnost ani víra.

Opravdu...

Opravdu nemusíš nic být,
a nemusíš nic dělat.
Opravdu nemusíš nic mít.
A nemusíš nic vědět.
Opravdu se nemusíš něčím stát.
Ale. Je užitečné pochopit,
že oheň pálí, a že když prší,
tak je hlína mokrá...

Foljamakis

Vzlétneš

Někdy se vzbudíš.
Někdy tě pád zabije.
A někdy, když padáš,
vzlétneš...

Neil Gaiman

Už nikdy nebudu takový..

Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.

Opuštěnost

Opuštěnost hledá druha a neptá se, kdo to je. Kdo to dělá, nebyl nikdy opuštěný, ale jenom sám...

Remarque

Lpění na životě

Někdy se člověk musí vzdát toho, co miluje, aby to měl doopravdy. Je to jako když Abrahám čeká celý život na narození syna a Bůh mu potom řekne, aby šel a Izáka obětoval. Je to jeden z nejšílenějších biblických příběhů. Kristus říká: "Ten, kdo miluje svůj život, jej ztratí." Vyplývá z toho, že když chcete doopravdy žít, nesmíte příliš lpět na životě.

Síla

Někdy je síla v tom, co člověk nezná...

Podle hvězd..

Na načase, abychom kormidlovali podle hvězd, a ne podle světel projíždějících lodí.

Omar Bradley

Ze záporu klad

Povahu člověk nezmění jenom tak, chce to svůj čas. Jedním z úžasných přerodů v duchovním životě člověka není to, že se zbaví svých vad, ale že postupem času začnou pracovat pro něj. Ze záporu se stane klad.

Šance

Teď máme šanci držet se pevně toho, co je, ne toho, jak to vypadá.

Kolik vynakládáme za válku?

Když jsem někdy v minulosti viděla v novinách fotku, jak někoho policie bije, měla jsem za to, že musel určitě udělat něco strašného. Onoho večera jsem se dozvěděla, že jediná strašná věc, kterou stačí udělat, je nesouhlasit s vládou. Oni chtěli válku, my ne.
Válka. Utratili jsme tolik peněz za zabíjení a ničení! Omlouváme to tím, že to nazýváme obrana, rozšiřujeme strach a nenávist vůči jiným lidem, vůči zemím, které nemáme rádi. Když chtějí vládu, se kterou nesouhlasíme, a když jsou dost slabí, rozmáčkneme je. Sebeurčení je na naší straně, ne na jejich.
O čem tohle vypovídá? Kolik peněz věnujeme na laskavost a porozumění vůči druhým lidem? Kolik utratíme za mír?
Polovinu toho, kolik vynakládáme za válku?

Má tmavá noc..

Ty mě toho zbav,
všech těch tmavejch skvr na duši..
všech těch očekávání..
Ty mě toho zbav,
srdce, co ve mně tepe,
rány co se dnes rozevíraj -
mojí vinou, mým (s)vědomím.
Zbav mě pocitů a touhy
a všeho, co ve mně víří čas.
Zbav mě vědomí,
že jsem jen další, další, další...
S tebou si sednu do rohu
a zapomenu na vše,
na něho, na sebe..
Na ta slova,
který dnes večer stanou se
pouhopouhou vyvrhnutou lží.
Ty mi pomoz,
vezmi mě do klidu,
utěš mě.
Zbav mě života!

Šťastnější...

Během toho všeho, během těch těžkách dnů nabitých stresem tak, jakt o ani jeden z nás ještě nezažil, jsme si všimli té nejpodivnější věci... Byli jsme spolu stále šťastnější.

Absurdita

Jednou za čas je nějaká absurdní odpověď jediná správná...

Věci

Nezáleží na věcech...
Záleží na významu těch věcí.

Životní druhové

Byla věta, že musím být chvíli sám, pilulkou, o níž jsem věděl, že ji nespolkne? Byl by to zbabělý způsob, jak to ukončit? Mohou se životní druhové setkat a pak se navždy rozdělit?

Život jako plachetnice

Cítil jsem, jak se život s touto ženou plný štěstí a zázraků, plný učení a radosti láme, obrací a odplouvá jako obrovská plachetnice, jednou sebou zatřese, pak zase pluje a bledne, bledne, bledne...

Její zdi

Dokonce i ve tmě jsem viděl, jak se její zdi zdvihají ze země a nechávají mě mimo...

podstata Lásky

Tohle je pro mě podstata Lásky... :

NIKDY NEBUDU STÁT MEZI TEBOU A TÍM, CO SI PŘEJEŠ.

Vetřelec

Kdyby se mezi nás probojoval nějaký vetřelec a snažil se nás rozdělit, stiskli bychom zuby a vyrazili z něho duši.
Tohle je ale něco jiného. Tím vetřelcem jsem já...

Zvědavost

"Ty sis myslel, že by ses nikdy nemohl bavit se ženou, která nelétá. Já jsem si neuměla představit, že bych trávila čas s mužem, který nemá rád hudbu. Třeba ani není tak důležité, aby byli lidé stejní, spíš aby byli zvědaví. Jelikož jsme jiní, můžeme se radovat z výměny světů, můžeme předávat své lásky a vzrušení tomu druhému."

Učení

To, že naše milostná aféra nepřetrvala, neznamená, že selhala. Myslím, že jsme si z ní odnesli to, co jsme se potřebovali naučit.

Rozbřesk

Rozbřesk je plný míru, průzračná modrá zesílená dnem. Jako je to u štěstí. Modrá...modřejší...nejmodřejší. Bílé obláčky rozkoše, radost z plynutí. Dokud nás soumrak nezahalí do měkké růžové a my se nespojíme ve vášnivém červeném "nashledanou". Pozemská duše a Kosmická duše, překypující krásou. Když přejde noc, usměje se dětský měsíc z okraje temnoty, já se zasměji na něj a pomyslím si: Někde na druhém konci světa je Tvá obloha, naplněna stejným zlatým smíchem a já doufám, že vy, třpytivé modré oči, jste viděly a slyšely... Takže jsme my tři nějak spojeni ve své radosti, každý ve svém prostoru, spolu, ač rozděleni, vzdálenost bezvýznamná...

A já spím
ve světě
plném úsměvů...

"Rozhlédni se kolem sebe. Je to, co vidíš, způsob života, který si nejvíc ze všeho přeješ?"
"Jsem strašně sám..."

Druhé já

Koutkem oka jsem zahlédl nějaký pohyb a vyskočil jsem - mé další já, na které jsem zapomněl: opancéřované, chráněné a právě nyní také znechucené. Měl jsem pocit jako kdybych se právě vrátil z procházky po louce, sedmikrásky ve vlasech, kapsy prázdné po kouscích jablek a cukru rozdaných zvěři a doma našel vyzbrojeného bojovníka, jak mě chladně očekává.

Válka

Představme si, že je válka... A nikdo se jí neúčastní.

Co má být?

Kdyby ti někdo slíbil, že ti dá milion prskavek, když přejdeš ulici, ale prskavky by pro tebe neměly žádnou hodnotu, šel bys? I kdyby ti slíbili sto milionů prskavek, co má být?

Co je láska?

Jak se měsíce převalovaly, ztratil jsem zájem o lásku, o to, co to je a není, a tak jsem ztratil i motiv pro hledání.

Než jinde na světě

Nejsem tady proto, že bych tu měl být nebo že jsem tu uvázán, ale proto, že jsem radši s tebou, než někde jinde na světě.

Možná...

Možná jednou najdeš někoho, kdo zapomene na tvou minulost a za nějakých sto let tě stluče dohromady...

Nikdo...

Když jsem se toho dne dostal zpátky domů, nebyl tam nikdo, s kým bych sdílel to dobrodružství, nikdo, koho bych se zeptal na hodnoty, které jsem třeba přehlédl...

Prázdno

Přímo přede mnou na zemi byl cíl z bílého štěrku, na který jsem se chtěl co nedřív postavit. Ale při pohledu na všechen ten prázdný vzduch, který mě od toho cíle dělil... Ach bože...

komunikace

V týhle větě je neskutečná moudrost....

MLUVTE SPOLU

Sex

Sex, navzdory paní Grundyové, není hřích. Sex, navzdory Hughu Hafnerovi, není ani spása. Je jako nitroglycerin, může bořit mosty a léčit srdce. Hlad po jídle má kořeny v hladu po přežití. Hlad po poznání člověka po sexuální stránce má kořeny v hladu po vzájemné lidské blízkosti. Jídlo bez živin nestačí a stejně tak nestačí ani sex bez lidskosti.

Selhávání

Jakmile se člověk naučí lépe selhávat, může se leckam vypravit.

Drží se života

Člověk se života drží tak pevně, že s ním nedokáže nic dělat.

Víra a nejistota

Víra a nejistota se nevylučují. Věřím, že víra dává nejistému člověku směr, i když člověk nevidí celý obraz. A o to jde. Víra je taková. Není vidět. Je to návrat k instinktu. Víra je po ruce. Na víru a instinkt se nedá jen spoléhat. Musí se do nich bít. Člověk do nich musí pořádně tlouct, aby se přesvědčil, že vydrží a že se o ně může opřít.

Šel jsem...

Šel jsem hledat ducha
a našel jsem alkohol.
Šel jsem hledat duši
a nakoupil jsem styl.
Chtěl jsem potkat Boha
a prodali mi náboženství.

Povinnost citu

Povinnost něco cítit může pocity zmrazit.

Z víry průmysl

"Přijedu do Ameriky, zapnu si televizi a začnu se hrozně potit, protože ti lidé udělali z víry průmysl. Je to nechutné. Je to hnusné - ten chlap skoro vystrkuje svoji chtivou ruku z televize."

Hippies

Přestože byli arogantní a domýšlivý, zřejmě měli ten správný druh snů. V jejich idealismu jsem dokonce našel hodnoty, kterých bych rád víc viděl v kostelech, v nichž jsem se modlil a sloužil. Na jejich vizi budoucnosti bylo cosi vznešeného a ti z nás, kteří byli oddaní radikální teologii království Božího, dospěli k přesvědčení, že tito mladí lidé byli větší křesťané než ti, kteří plnili kostelní lavice... Ti vlasatí muži a ženy bez podprsenek v sobě měli dětskou nevinnost, díky níž vypadali neobyčejně příhodně pro království Boží.

Rebelie

Rebelie začíná doma, ve vašem srdci, ve vašem odmítnutí slevit z toho, čemu věříte a čeho si vážíte. Nezajímá mě politika vracení ran klacky a kamením, ale politika lásky.

Vzdálenost

Těmito větami jsme se s jedním člověkem často utěšovali... Byla to krásná doba těšení, zamilovanosti a euforie.. Díky Ti.

"Ať se ocitneme v sousední místnosti nebo na druhém konci planety, rozdíl v nepřítomnosti není podstatný.
Přítomnost přítele, který se zdánlivě vzdálil, může být silnější než skutečná přítomnost. "

Když...

Když jediné co máš je kladivo, tak všechny problémy vypadají jako hřebík.