Naděje

V srdci každé zimy leží chvějící se jaro a za oponou každé noci čeká usměvavý rozbřesk.

Cetky

Lhostejno, co všechno víš nebo kdo jsi,
lhostejno, kolik knih jsi přečetl anebo jaké máš nadání -
- ten potenciál probudí k životu pouze čin.
Filosofické systémy dělají dojem,
ideje nás vábí,
ale bez ohledu na to, jak jsou slova elegantní,
jsou to laciné cetky.

Proměna

Mnozí z nás chápou pojmy jako oddanost, odvaha a láska, ale doopravdy je poznáme, jedině když dokážeme konat. Konání vede k porozumění a díky činnosti se vědění promění v moudrost.

Jsem povinnen...

Nejsem povinnen vítězit, ale jsem povinnen žív v pravdě. Nejsem povinnen mít úspěch, ale jsem povinnen žít podle světla, které v sobě mám.

Řešení

Pokud s problémy bojujeme, jenom jim dodáváme energii, aby mohly nabývat na síle a objemu. Soustřeď se proto na řešení - ne na obtíže.

Životní realita

To, co vidíš, závisí na tom, kam se podle své volby podíváš, a to, kam se podívášl, zase záleží na tom, co očekáváš, že uvidíš. Takže pokud například věříš, že lidem se nedá věřit, budeš nazírat na svět přes filtr tohoto očekávání a najdeš důkazy, které tě v tomto názoru jen utvrdí. Tvá přesvědčení mají vliv na volbu, kterou uděláš, na směr, jimž se vydáš, i na přátele, protivníky a osud, který tě čeká. Tvá přesvědčení uvádějí do chodu vnitřní procesy a způsoby chování, ovlivňující, jak se pohybuješ, chováš, jak cítíš. Na poněkud jemnějších úrovních mají tvé myšlenky dopad i na to, jakou velikost a barevný odstín má tvé energetické pole, na něž ostatní lidé reagují. Jestliže tedy kupříkladu vnímáš lidi kolem sebe jako přátele, kteří tě mají rádi, cítíš se uvolněně a jsi sdílný, tvá energie a chování je k tobě přitahují. Tohle je jeden ze způsobů, jak mohou tvá očekávání formovat tvou životní realitu.

Zkušenosti

Nejhlubší přesvědčení o tom, co je možné, mění naše životní zkušenosti.

Víra

Víra neznamená, že by člověk nepadal anebo že by bylo pokaždé po jeho. Víra spočívá v ochotě vybičovat se, dělat chyby a brát si z nich poučení, nebo jinými slovy, s ochotou důvěřovat způsobu, jímž tvůj život postupuje.

Poklad

Zdroje poučení a inspirace ti mohou vstoupit do života různým způsobem. Nikdy však nezapomínej, že ten poklad už v sobě máš.

Všechno jedno..

Jde o takovej ten hloupej a zbytečnej večer, kdy tzv. základní já se chce za tebou rozběhnout, vrhnout se ti do náruče, zůstat až do rána a necítit žádnou z těch jizev, co z našich bojů mám. A pak je tu rozumný já a to mi dnes zabrání vytáhnout paty z domu, protože už se - přeci - nemilujem.


Všechno je mi jedno..
Všechno je mi jedno..
Jen s hlavou opřenou a oděnou v šeru okusuji zbytky okurkových slupek
a měsíce staré pomeranče co jsi mi nosíval
když jsi ještě nebyl sobecké nic.
Poslední ponožky už pomalu děraví
útkové nitě se dají spočítat
na prstech jedné ruky.
Pata už dávno kouká ven
a přitom se už nohy u stolu měsíce nehnuly.
Nehty už jsou okousány týdny dopředu
A rukavice nejsou to co bývaly.

Už je mi zase všechno jedno.
Už dávno nečekám na tvé omluvy
ani teď ani po pul roce.
Už je mi všechno jedno
nemám chuť bavit se
nemám chuť mít přátele.

Stačí mi stůl a slupky okurčí....

Učitelé

Nemáš ani přátele,
ani nepřátele.
Máš jen a pouze
učitele.

Ctnosti

To, že jsem nasytil hladového, odpustil urážku a začal milovat mého nepřítele, to jsou velké ctnosti. Ale co kdybych zjistil, že nejnuznější ze všech žebráků i nejdrzejší ze všech utrhačů dlí v mém nitru a že jsem to já, kdo je tak potřebný almužen vlastní laskavosti, a že já sám jsem tím nepřítelem, kterého je nutno milovat - co pak?

C.G. Jung

Země

Tenhle pocit intimity jsem si osobně prožila a prožívám, takhle nějak vnímám Lásku...

Po mnoho století jsem se zemí rozprávěla. Znám její srdce a povídám ti, že ona nás chápe způsobem tak hlubokým a niterným, že by stačilo, aby ses jen dotkl cípku jejího soucítění, a měl bys oči plné slz.

Život je příliš krátký

V poslední době můj velmi oblíbený úryvek z knihy Zákony ducha od Dana Millmana:


Kdykoli máš nějaký problém, týká se něčeho z minulosti anebo z budoucnosti. Tím, že svým nesnázím věnuješ pozornost a energii, udržuješ je při životě ve své přítomné mysli, necháváš je zadarmo bydlet ve své hlavě. Oproti tomu já jim ze svého dne nedám ani minutu. Život je příliš krátký.

Tahle chvíle

Čas je paradox prostírající se mezi "minulostí" a "budoucností", které vlastně neexistují nikde - s výjimkou naší vlastní mysli. Představa o čase, je konvencí myšlení, a jazyka, jedná se o společenskou úmluvu. Pravda je hlubší: NEMÁME NIC NEŽ-LI TUTO CHVÍLI.

Život

Nemám život ani za sebou ani před sebou ani ho nežiju právě teď. Je ve mně - to je ta správná odpověď.

Selhání

Lidé jenom zřídka selhávají - většinou se jenom přestávají snažit.

Úsilí

...a ten pohled byl tím sladší, čím víc úsilí mě stál.

Vynechání kroku

I kdyby šlo třeba jen o přecházení potoka, nějaký krok vynecháš: dříve či později se pořádne zmácháš.

Propast

Propast nadvakrát přeskočit nemůžeš.

Konec cesty

Když se člověk soustředí pouze na konec cesty, začne mít pocit, že dovršení je věčně v nedohlednu.