čtvrtek 29. října 2009

Jako děti

Nemusíme své myšlenky či emoce potlačovat, ignorovat nebo podceňovat. Ve skutečnosti s nimi zacházím jako se svými dětmi: vážím si jich, chovám je v úctě, naslouchám jim a učím se od nich - ale nepřipouštím, aby se ujaly vlády nad domácností.
Vystavil v
Štítky:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)