Případ desetiletého chlapce jménem David Henry:
David přišel při autonehodě o levou ruku. Navzdory svému postižení se rozhodl, že se začne učit džudo u starého japonského mistra neboli sensei. David dělal značné pokroky, ale nešlo mu na rozum, proč mu za tři měsíce tréninku učitel vštípil jen jediný džudistický chvat. Sensei mu to vysvětlil: "Tohle je jediný chvat, který tě chci naučit, Davide, jediný chvat, který kdy budeš muset znát."
Za několik měsíců se David vydal na svůj první turnaj, kde obratně použil ten svůj chvat k tomu, aby zvítězil v prvních třech zápasech. Chlapec, udivený úspěchem, se ocitl ve finále. Tentokrát byl však v nevýhodě: soupeř byl větší, silnější a zkušenější. Ale když se tento protivník dopustil osudové chyby, David použil svůj jediný chvat, druhého chlapce dostal na žíněnku a celý turnaj vyhrál. Později mu sensei vysvětlil: "Zvítězil jsi ze dvou důvodů: především jsi téměř zvládl jeden z nejobtížnějších prvků v džudu vůbec. A zadruhé: jediná obrana, kterou může soupeř proti tvému chvatu použít, je, že tě chytí za levou paži.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat