pondělí 12. května 2008

Tolerance


Tamtu noc jsem byla bez sebe vzteky, byla jsem znechucená. Pak jsem byla smutná a plakala jsem. Ale po chvíli jsem přestala plakat a hodně jsem o tobě přemýšlela a nakonec pochopila, že jsi tím nejlepším člověkem, jakým umíš být, že s tím musíš žít, dokud se nezměníš, a nikdo kromě tebe to za tebe neudělá. Jak se na tebe mohu zlobit proto, že děláš všechno, co je v tvých silách?

Žádné komentáře: