středa 25. června 2008

Malost

Tenhle text psát bylo hodně složitý, nemá cenu se k tomu vyjadřovat nějak blíž, obrazů je tam dost...


Tenhleten úděl bílých stěn
v Tvých očích bezmocně těkajících.
Čeho zachytit se?
Když nic nezůstává trvale stejné.
Trápíš se.
A mraky si sedají na Tvá okna.
Ony už ví.
Jaká malost ve všem,
co děláme.
Jaká nespravedlnost
bez odůvodnění na konci cest
na nás čeká.
A načem v takových chvílích záleží?
Bolest.
Bolest.
Bolest.


Žádné komentáře: