středa 9. července 2008

Pár myšlenek:-)

- Rodina je základ. Ale už nevíme čeho.

- Jedním z nejčastějších způsobů, jak zamaskovat svůj vnitřní zmatek, je bezvadně uklizený stůl.

- Někdo má v sobě bezvadně uklizeno, ale zase dlouho nevětral.

- Nikdy jsem nevyřešil tolik vlastních problémů, jako když jsem se přestal zabývat sám sebou.

- Jde o to nevzdat se ani když zvítězíme.

- Většina lidí se ve vlastním životě nevyzná, zato vašemu životu rozumí dokonale.

- Válka začíná v okamžiku, kdy musíme mluvit o míru.

- Kdo nemá křídla, hledá si klec.

- I kdybyste se mračili sebevíc, stejně nezaprší:-)

- Padák je dobrá věc, ale nahoru vás nevynese.

- Ruku na srdce - tluče?

- Když se nemusíme vláčet sami se sebou, dotáhneme to mnohem dál.

- Když nemáte cíl, máte v cestě mnohem víc překážek.

- Fanatisi šíří strach. Potřebují se ho nějak zbavit.

- Proč stromy vypadají stále tak dobře? Protože se dovedou zbavovat starého listí.

Karel Kryl


Další příspěvek věnuju Karlu Krylovi, jeho myšlenkám, na který jsem narazila při čtění knížky, která obsahovala všelijaký rozhovory, texty k písničkám apod.:-) Nesmírně chytrý člověk... Z jeho písniček zrovna nedýchá optimismus, ale poslouchám je velmi ráda, pro jeho neotřelý vyjadřování, metafory, dokázal mistrně popisovat situace a hledat v nich dobré, i nespravedlivé...

- "Voltaire říká: Nemohu s vámi souhlasit, ale dám život za to, abyste mohli říkat to, co si myslíte. > To je snad podstata demokracie."

- Myslím, že se má člověk vždy pokusit i když třeba pak pozná, že na to nemá. Jeden moudrý pán mi jednou řekl: Neodvážit se, znamená prohrát."

- Nenaučte se dělat kompromis ještě dřív, než jste něčeho dosáhli.

Mistrova slova


"Proč to děláte Mistře, v tomhle nicotném a zlém světě?"
"A jak to sním souvisí?"

Začít znovu

Tímhle jsem se často utěšovala, když jsem několikrát ve svým osobním souboji s tmou selhávala a znovu začínala a znovu selhávala... Občas se člověk dostanu do stavu rezignace, kdy už nevěří. Možná jen proto, že je to zkrátka snažší, může sám sebe omluvit. Když i v očích ostatních lidí vidí opovržení a nedůvěru (zvlášť, když jde o lidi blízké), jde to ještě hůř. Ale má to smysl. Pochopila jsem, že není nejlepší snažit se změnit kvůli někomu, kvůli něčí přívětivosti... Mnohé je obestřeno egocentrismem. A i tady si myslím, že nejvíc síly do souboje člověk vloží, když se snaží pro sebe. Je schopen v sobě najít tolik rezerv. Když sám v sobě cítí, že něco chce změnit. Ne, že musí. Pak je mu všechno nakloněno... Stačí věřit, že to lze.
Ani nepočítám, kolikrát jsem svůj souboj vzdala. Mockrát jsem se sama sobě nedokázala podívat do očí. "Jak moje svědomí, když zvrací v záchodě..." Ale ve chvíli, kdy se všechno velmi pomalu začalo měnit ve světlo a já sem stála na tom kopci Radosti, musela jsem uznat, že všechno, celá změna a obrození tý části duše, bylo daleko snažší, než se zdálo. Stačí jen pochopit to, že emoce ovládáme my, ne ony nás. A tohle Poznání je velmi podstatný, pro každý boj, který povedu, je to místo, myšlenka u který se můžu ohřát, světlo, co mi dá odpověď, když se denodenně rozhoduju, jestli tenhle den prožiju nebo přežiju. A je to jedna z mála "věcí" v mým životě, který cítím jako naprosto správný, jistý a stabilní.

Jde vždy začít znovu, i když je trapnost věčného začínání evidentní.

Síla dobrého


Přesně tenhle text se hodí na můj dnešní den. Dočetla jsem Záhir od Coelha. Je úžasný, jak tyhle knížky umí navodit pocit svobody a naplnění. Jen se jim otevřít...
A je to přesně tak, jak se tam píše. Člověk nepotřebuje to nejlepší oblečení, co nejvíc stříbra, pohodlí a komfort. Na ničem z toho nezáleží. Klid a spokojenost může člověk najít i když nic nemá, i když je sám. Všechno má v sobě, má možnost výběru. Může být zajedno s čím se mu zachce... A život nesmírně obohacujou změny. I ty k horšímu, protože jejich smysl se vždycky nějak někdy zjeví. Třeba jen pouhý navázání řeči s někým ve vlaku, jít z práce jinou cestou než obvykle... Maličkosti mají obrovský význam, minimálně nás vytrhnou ze stereotypu, a pokud tady taková možnost je, není už to důvod ke štěstí a úsměvu?:-)

"Obrať se do smíchu a třpytu. Měj bosá chodidla i mysl. Nedělej si těžkou hlavu. Není nic z dobrého, co by mohlo být zničeno."

Silné vztahy


Tenhle Bachův "citát" mě hodně zarazil, ale leckdy jsem mu musela dát za pravdu, poznala jsem mnohé lidi, u kterých tohle lze použít... Každopádně to leckdy hodně vysvětluje.

Člověk nemá kapacitu na více silných vztahů.

Oceňte se


Je jedno, jak dlouho prožíváte svou bolest. Můžete to změnit. Oceňte každé byť sebemenší prozření či pochopení, sebemenší vnitřní pootevření se, které v sobě objevíte. Možná vám to připadá pomalé, zbavovat se cihly po cihle, ale jednoho dne se rozsype celé vězení. Vnitřní stěny jen tak nespadnou, rozpouštějí se pomalu. Vaše nejsilnější zbraně jsou ochota, upřímnost a trpělivost.