"Když jsem před mnoha a mnoha lety putovala po Polsku, navštívila jsem ubohé obydlí věhlasného rabína, který proslul velikou moudrostí. Jediná světnice, v níž žil, byla nacpaná knihami. Kromě knížek tam až na jednoduchý stůl s lavicí neměl nic.
- Rebe, otázala jsem se ho, kde máš nábytek?
- A kde máš ty ten svůj? Zeptal se vzápětí on mne.
- Já? odpověděla jsem zmateně. Ale vždyť já jenom projíždím.
- To já taky, pravil rabín. To já taky... "
- Rebe, otázala jsem se ho, kde máš nábytek?
- A kde máš ty ten svůj? Zeptal se vzápětí on mne.
- Já? odpověděla jsem zmateně. Ale vždyť já jenom projíždím.
- To já taky, pravil rabín. To já taky... "
Žádné komentáře:
Okomentovat