"Vím, že až mi bude nejhůř, nemusím chodit daleko. Jen sto, dvě stě metrů, pár kilometrů a mám se na koho obrátit. Když si nabiju hubu, někdo mě obváže, dá polévku, nechá vyspat. To je pocit domova. "
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
hmm...."stastnej" chlap...vi kde ma domov..narozdil odemne..ale treba ho taky jednou najdu a nebude to jen pocit,ale skutecny domov...snad uz jsem na ceste domu..
Tak pocit s tim koneckoncu uzce souvisi...:)
Okomentovat