Soutěžení

Jestliže vidíme sami sebe coby jednotlivce, pak dává soutěžení smysl: zlatou medaili či smlouvu o dílo může vyhrát jen jeden z nás. Ale pokud si uvědomujeme, že Země je živoucí stvoření a my všichni dohromady jsme buňkami jejího těla, začne nám soutěžení připadat poněkud podivné. Koneckonců naše ruce nesoutěží s našima nohama a naše játra nebojují se srdcem. Buddhisté chápou srovnávání jako určitou formu utrpení, protože soutěživá mysl nemá střed, pouze ví, jak si vedeme v porovnání s někým jiným. A v oblasti duchovního růstu přece nemá smysl porovnávat cvičení, učitele, či cesty, protože žádná cesta, žádný učitel není nejlepší - může jen v daný čas lépe vyhovovat danému jedinci.